Výhody a nevýhody podlahového vytápění

V dnešní době je známo spousta způsobů vytápění. Mezi nejmodernější a oblíbené metody patří podlahové vytápění, které je instalováno hlavně v novostavbách nebo při rekonstrukcích.

Podlahové vytápění patří k takzvaným nízkoteplotním vytápěcím systémům. Při konvenčním vytápění, například radiátorovém, předává topné těleso své teplo okolnímu vzduchu, který pak ohřívá stěny obytného prostoru. Z toho vyplývá, že teplota vzduchu v místnosti je vyšší, než je samotná teplota stěn. V místnostech tak vzniká zvýšené proudění vzduchu a značný rozdíl teplot vzduchu pod stropem a u podlahy. Na rozdíl od konvenčního vytápění je podlahové vytápění charakteristické rovnoměrným rozložením teploty, a menším prouděním vzduchu.

Podlahové vytápění se vyznačuje sálavou složkou, kterou dochází k ohřívání okolních stěn. Od stěn se následně ohřívá vzduch, čímž se zachová i optimální relativní vlhkost vzduchu, tedy vlhkost v rozmezí od 45 do 55 %. Díky podlahovému vytápění se vzduch tolik nevysušuje jako radiátory, způsobeno vysokou teplotou vody v topidlech.

Podlahové vytápění patří mezi nízkoteplotní vytápěcí systémy, povrchová teplota podlahy je tedy poměrně nízká, standardně od 22 do 25 °C tak. V místnostech s dlouhodobým pobytem osob jako je obývací pokoj, může být z hlediska hygienických norem teplota povrchu podlahy maximálně 29 °C. V místnostech s krátkodobým pobytem osob, například v koupelně, může být teplota povrchu podlahy až 35°C.

Ideálním způsobem ohřevu teplonosného média u podlahového vytápění je např. kondenzační kotel s moderní regulací, který pracuje nejefektivněji právě v nízkoteplotním režimu, kterým je charakteristické právě podlahové vytápění. Mezi další vytápěcí systémy, které jsou vhodné v kombinaci s podlahovým vytápěním jsou například tepelná čerpadla nebo solární systémy.

Výhody podlahového vytápění

V první řadě jde o estetické a prostorové hledisko. V pokojích není potřeba instalovat radiátory, které mohou zabírat místo, protože v případě podlahového vytápění je vytápěcí potrubí skryté v podlaze. I utírání prachu z radiátorových těles je mnohem komplikovanější než utírání prachu z podlahy, kde je víření prachu z podlahového topení minimální.

Často se můžeme v různých diskusích setkat s názorem, že vzhledem k nízké teplotě podlahy během vytápění, nebývají místnosti dostatečně vytopené, není to však pravda. Podlahové vytápění má vytápěcí plochu větší než klasická radiátorová tělesa. To znamená, že podlahové vytápění umí dodat vzhledem k jeho ploše větší množství nízko-potenciálového tepla, než jsou schopny předat radiátory při mnohem vyšší teplotě.

Nižší teplota teplonosného média zároveň ušetříte značnou část nákladů na vytápění.

Podlahové topení dodává do obytného prostoru hlavně sálavé teplo. Sáláním se ohřívají pevné předměty v pokojích a následně od nich dochází k přenosu tepla vzduchem. Velká topná plocha podlahového vytápění zajišťuje rovnoměrné teploty nad celou podlahovou plochou, a to i v obytných místnostech s vysokými stropy (na rozdíl od vytápění radiátory, z nichž teplo stoupá rychle vzhůru a nerozkládá se do prostoru tak optimálně jako teplo z podlahového topení).

Další výhodou podlahového topení je jeho bezúdržbovost. Vzhledem k minimálnímu víření prachu v obytných prostorách je tento vytápěcí systém vhodnou volbou pro alergiky, resp. astmatiky. Navíc podlahového vytápění neexistuje riziko popálení, jelikož se jedná o nízkoteplotní systém s maximální teplotou 35 °C.

Obrovské plus je také nízký počet poruch. Pokud je podlahové vytápění realizované z kvalitních materiálů, podle správných technologických postupů a v požadované kvalitě, téměř nikdy k poruše nedojde.

K ohřevu podlahy je potřeba delší čas než u radiátorů, ale vzhledem k akumulační vlastnosti podlahy, tato zůstává příjemně teplá i několik hodin po odstavení zdroje tepla. Toto vytápění je možné instalovat téměř pod všechny druhy podlah. Čím má podlaha menší tepelný odpor, tím lepší přestup tepla je do prostoru zajištěn. Nad podlahové vytápění se nedoporučuje instalovat dřevěná podlaha nebo tlusté koberce. Vhodným materiálem je keramická dlažba nebo PVC, vinyl, které májí vynikající tepelnou vodivost.

Nevýhody podlahového vytápění

Nevýhodou je delší čas potřebný k nahřátí vytápěcího systému a vytopení prostoru. Tato nevýhoda je však vyvážena velkou setrvačností akumulované spotřeby energie v samotné podlaze. Nejlépe se použije v obytných prostorech, které jsou v provozu delší období a ne tam, kde je třeba zajistit rychlý ohřev obytného prostoru v krátkých vytápěcích cyklech.

Cena instalace podlahového vytápění je mírně vyšší než u klasického radiátorového vytápění, proto je potřeba při rozhodování vyhodnotit náklady na instalaci, ale dokáže se odvděčit vyšším komfortem a nižšími náklady na provoz.

Poslední nevýhodou podlahového vytápění je problematika rozmístění pevného nábytku. Je vhodné, aby se již v době přípravy projektu uvažovalo o jeho rozmístění tak, aby v konečném důsledku nepokrýval větší část plochy podlahy, protože v takovém případě je teplo zachyceno hlavně v nábytku a není distribuováno do prostoru v dostatečné míře. Tento fakt může následně způsobit nedostatečné vytápění místností.

Odborná instalace

V případě rozhodnutí instalovat v domácnosti podlahové topení je doporučeno nechat si vypracovat projekt a nespoléhat se na vlastní úsudek. Jak již bylo zmíněno výše, je velmi důležité, aby při instalaci byly použity kvalitní materiály a práce byly provedeny profesionálně. Při dodržení těchto zásad bude takto vybudovaný vytápěcí systém dobrým předpokladem bezproblémového, spolehlivého a efektivního provozu.

 

Zdroj: upraveno z Viessmann, spol. s r.o.