Často kladené otázky

‚‚Ten, kdo zná všechny odpovědi, nedostal všechny otázky,‘‘ pravil Konfucius. A proto jsme pro Vás připravili alespoň základní souhrn nejčastěji kladených otázek a odpovědí ohledně topných systému. Doufáme, že Vám budou tyto otázky nápomocny. Pokud zde však postrádáte některé informace, napište nám, rádi Vám na ně odpovíme.

  1. Jaká je optimální teplota v místnostech?

V tomto případě je pojem optimální teplota trochu zavádějící. Tam, kde je jednomu horko, může být druhému zima. Proto je někdy obtížné domluvit se na jednotné teplotě v domácnosti. Pro tento případ Vám nabízíme alespoň orientační ukazatel optimálních teplot v jednotlivých místnostech.

  • Ložnice: 16 až 18 stupňů Celsia
  • Kuchyň a chodby: 18 stupňů Celsia
  • Obývací pokoj: 20 až 22 stupňů Celsia
  • Dětský pokoj: 22 stupňů Celsia
  • Koupelna: 23 až 24 stupňů Celsia

Zdá se Vám to hodně? Nebo si naopak v některých místnostech rádi přitopíte? Nevadí. Oproti doporučení je hlavní Vaše pohodlí a spokojenost.

  1. Kdy by se mělo začít topit?

Ani v tomto případě není jasně stanovená doba, kdy by měli pronajímatelé nebo přímo majitelé budov začít topit. Pocity komfortní teploty se liší člověk od člověka, avšak za typickou topnou sezónu se považují měsíce od října do dubna.

Není však nutné spoléhat se na konkrétní měsíc, a hned od října začít s vytápěním. Teploty v jednotlivých měsících se každoročně mění. Vezměte proto v potaz výši venkovní teploty, minimální teplotu vytápěných prostor, ale především Váš osobní komfort.

  1. Mělo by se topit i v létě?

Doba topné sezóny není nijak vytyčena, proto záleží čistě na Vašem úsudku a potřebách. Ačkoliv letní měsíce obvykle nepatří do topné sezóny, může se stát, že venkovní teplota nebude tak vysoká, jak je v těchto měsících očekáváno. Pokud je tedy Vašem bytě nebo domě několik dní chladno, mělo by být topení znovu zapnuto.

V případě, že jste majitelem domu či bytu, záleží pouze na Vás, zda budete topení v létě využívat. Pokud jste nájemníkem, je vhodné toto rozhodnutí předem konzultovat s pronajímateli bytu.

  1. Kdy končí topná sezóna?

Konec topné sezóny je stanoven na duben, avšak i zde je tento termín pouze orientační. Závěr topné sezóny se může lišit podle Vaší lokace, v chladnějších oblastech může sezóna trvat až do poloviny května, naopak v teplejších krajích už nemusí být nutné topit koncem března. Budeme se opakovat, ale opět záleží především na venkovní teplotě a minimální teplotě vytápěných prostor.

  1. Jak často musí být topné zařízení servisováno?

V současné době není žádnými předpisy stanovená perioda, během které by se mělo zařízení servisovat. Díky pravidelné údržbě si však můžete být jistí, že Vám bude přístroj dobře a bezpečně sloužit.

V praxi i z našich zkušeností je nejefektivnější každoroční údržba. Pokud byste měli problém si pamatovat, kdy naposledy byl Váš přístroj servisován, můžete uzavřít smlouvu pro servis Vašeho topného systému, a starosti o hlídání každoročního servisu přenechat na nás.

  1. Proč je důležité odvzdušňovat topení?

Zavzdušněné radiátory hřejí málo, nebo dokonce vůbec. Často se zapnutí ozývají hlasité zvuky, které vznikají při proudění vzduchu, popřípadě můžeme slyšet klepání. Toto jsou jasné znaky, že radiátory nejsou odvzdušněné.

Abyste předešli těmto situacím, musí přebytečný vzduch z topného systému pryč. Ideální je odvzdušnit radiátory na začátku topné sezóny.

  1. Co představuje kontrola topného systému?

Při kontrole topného systému se specialista důkladně zaměřuje na topný systém, a pomáhá odhalit případné nedostatky, které snižují energickou účinnost zařízení. Výsledkem je protokol kvalitativního hodnocení topného zařízení, ale především Vám tato kontrola může pomoci s optimalizací topného systému, a tím pádem ušetřit značnou část výdajů.

A kdy by taková kontrola měla proběhnout? To záleží čistě na Vás. Doba kontroly není legislativně vymezena. Jelikož je však po kontrole zařízení efektivnější jak z funkčního, tak finančního hlediska, doporučujeme udělat kontrolu během léta nebo podzimu, aby tak zůstal čas na provedení a dokončení nezbytných opatření před začátkem topného období, během kterého už budete moci využívat plných kapacit topného systému.

  1. Kdy musí být provedeno hydraulické vyvážení topné soustavy?

Hydraulické vyvážení by nemělo být prováděno jako preventivní opatření, ale pouze v případech, že je to nezbytné. Hydraulické vyvážení topné soustavy se stává nutností, když v domě dochází k nerovnoměrné distribuci tepla. Pokud jsou tedy některé vaše radiátory studené, a jiné naopak sálají až příliš mnoho tepla, je tento zákrok na místě.

Nutností je tento zákrok při sanačních opatřeních. V souvislosti se sanací se totiž změní energetická náročnost domu. Hydraulické vyvážení je také doporučováno v momentě, kdy zákazník vyměňuje jednotlivé komponenty topného systému.

V neposlední řadě je hydraulické vyvážení povinností v případě, kdy usilujete o získání dotace.

  1. Může uživatel hydraulické vyvážení provést samostatně?

Hydraulické vyvážení je poměrně složitý proces, který vyžaduje různé výpočty, aby mohl nezpůsobil více starostí než užitku. Proto neodborné provedení nemůžeme doporučit. Na některých webech můžete najít online kalkulačky, které poskytnou orientační hodnoty. Ani ty by však neměli nahradit specialistu, který Vám s hydraulickým vyvážením pomůže, a zajistí, že celý proces proběhne správně a bez problémů.

  1. Jedná se o poruchu, pokud musíte několikrát do roka odvzdušňovat radiátory?

Při několikanásobném odvzdušňování topení může být příčinou příliš nízký tlak v topné soustavě. Při nízkém tlaku je nutné do topného zařízení doplnit vodu. Nízký tlak zjistíte pomocí tzv. manometru. Při optimálním tlaku je ukazatel v zeleném poli, naopak ručička v oranžové nebo červené části indikuje nízký tlak.

Někdy však řešení nemusí být tak jednoduché, a to, pokud jde o závadu expanzní nádoby. Ta vytváří podtlak a do systému ustavičně přivádí vzduch. V tomto případě je lepší domluvit si konzultaci s instalatérem, a problém neodstraňovat svépomocí.

  1. Co je potřeba dodržovat při bouřce a úderu bleskem?

Především se v případě pochybností obraťte na odborníky, nikdy se závadu nepokoušejte odstranit sami. Pokud dojde k poškození topného systému při úderu bleskem, musí být vyměněny všechny komponenty, které jsou pod elektrickým napětím.

V těchto případech nemáme možnost vytvářet znalecké posudky. Převzetí či nepřevzetí případných dodatečných nákladů závisí na příslušné pojistné smlouvě.

  1. Jak je možné chránit topné zařízení před úderem blesku?

Základní ochranou proti úderu blesku jsou hromosvody a svodiče napětí. Kromě toho jsou součástí jednotlivých zařízení také prvky jemné ochrany jako jsou varistory a supresorové diody.

Co se týče jednotlivých produktů, naše společnost si zakládá na prodeji kvalitních a bezpečných topných systémech, které jsou v souladu s předpisy a normami pro odolnost proti rušení v rámci celkové koncepce ochrany před bleskem.

  1. Co je potřeba dodržovat při povodních?

Stejně jako bouřka může voda poškodit elektroniku topného zařízení. I zde platí, že by při poškození systému je nutné vyměnit všechny postižené komponenty. Při špatném stavu komponentů může totiž dojít k požáru. Posouzení škod a případné otázky ohledně náhrady nákladů na opravu musí být objasněny odborníkem.

  1. Proč by se mělo vyměnit 20 let staré topení, přestože stále funguje?

Obecným doporučením je výměna kotle po patnácti až dvaceti letech provozu, a to i přes to, že Vám kotel stále funguje. Staré kotle totiž fungují na bázi technologií, které jsou již zastaralé, a tudíž spotřebovává mnohem více energie než nová topná zařízení. Nové modely zvyšují energetickou účinnost, snižují spotřebu paliva a snižují náklady na vytápění. Nemluvě o tom, že nové kotle jsou daleko bezpečnější a nevyžadují tak časté kontroly.

  1. Kdo mi vysvětlí různorodé funkce nového topného systému po jeho instalaci?

Instalaci a propojení topného systému provádí naši kvalifikovaní pracovníci. Ti Vám zařízení namontují, uvedou do provozu a poskytnou Vám všechny potřebné informace ohledně funkčnosti a ovládání. Mimo to Vám také vysvětlí, co dělat v případě chybových hlášení.

  1. Jaké je optimální nastavení topného systému v létě?

Bývá zvykem, že je topení v teplých měsících nastaveno na letní provoz. Samozřejmě zaleží na individuálních potřebách zákazníka, proto novější modely umožňují nastavení podle hraniční teploty v místnosti nebo hraniční teploty venku. Tento systém se spustí během chladnějších dnů, avšak nepouští se, pokud dojde pouze k mírnému výkyvu teploty.

  1. Co dělat s topením během dovolené?

Pokud Vaše dovolená potrvá několik týdnů, je výhodné vypnout ohřev vody. Tím ušetříte nejen energii, a s ní spojené finanční výdaje. Ohřev vody můžete taky vypnout při kratších dovolených v případě systémů s malým zásobníkem. Vypnutí je jednoduchý proces, pokud máte decentralizovaný ohřev vody.

Není výhodné vypínat ohřev vody, pokud vlastníte větší zásobníky o kapacitě zhruba od 250 do 300 litrů. Opětovné zahřátí vychladlého zásobníku spotřebuje velké množství energie, a to už by se Vám nemuselo vyplatit.

Reaconův slovník

Možná máte při čtení některých článků nebo při výběru vhodného kotle pocit, že některým pojmům úplně přesně nerozumíte. Dodatečné informace pak musíte složitě dohledat, a ztrácíte tak svůj čas.

Je pro nás důležité, aby naše služby a produkty byly pro zákazníky co nejsrozumitelnější a transparentní. Proto jsme pro Vás sestavili list s pojmy, které jsou při výběru kotle jedny z nejhledanějších.

Doufáme, že Vám tento seznam pomůže pro rychlé a efektivní zorientování. Kdybyste stále nad některými pojmy váhali, moc rádi Vám osobně pomůžeme a vše objasníme.

Jak již název napovídá, při tomto jevu dochází k ohřevu vody dvěma rozdílnými tepelnými zdroji. Jako příklad uvedeme kotel a solární kolektor. První vytápěcí spirála zásobníkového ohřívače přivádí teplo ze solárních kolektorů, a zajišťuje primární ohřev vody. Druhá vytápěcí spirála v případě potřeby dohřívá vodu vytápěcím kotlem.

Výhřevnost označuje, kolik energie se uvolní při spalování paliva. Voda, která při tom vzniká, odvádí formou páry.

Spalné teplo je takové množství tepla, které se uvolní při úplném spalování, a to včetně odpařeného tepla, které je obsaženo ve vodní páře topných plynů.

Ještě donedávna technické možnosti topných zařízení nebyly na takové úrovni, aby využily zpět odpařené teplo. Postupně se však technika posunula vpřed, a bylo tak nutné vybrat veličinu, které pomůže s výpočty stupně využití tepla. Pro tyto účely se vybrala jednotka výhřevnosti (Hi). V dnešní době tak při upotřebení odpařeného tepla a vztahem k výhřevnosti mohou vzniknout stupně využití vyšší než 100 %.

Kondenzační technika je krokem vpřed při úspoře energií i financí, jelikož nevyužívá pouze teplo, které vzniká při spalování, ale dodatečně pracuje také s množstvím energie schované ve vodních parách.

Kondenzační kotle jsou však konstruovány tak, aby byly schopny využít většinu tepla ze spalin, a přeměnit ho dodatečné výhřevné teplo. Kondenzační kotle obsahují výkonné výměníky tepla, které spaliny dříve, než uniknou komínem, vychladí natolik, že se vodní pára, která je v nich obsažená, kondenzuje a vytváří tak dodatečné teplo, které putuje zpět do topného systému.

Třítahový kotel funguje na principu ekologického spalování s nízkou úrovní škodlivin. Spaliny vznikají ve spalovací komoře, postupují přes zpětnou komoru, a poté se v přední části kotle se obrací a vstupují do třetího tahu.

Díky tomuto třífázovému způsobu se zkracuje čas spalovacích plynů v komoře s nejvyšší teplotou, a snižuje se tvorba oxidů dusíku.

Emise představují množství znečišťujících látek, které unikají do ovzduší z různých zdrojů, mimo jiné také z tepelných zařízení. Při každém spalovacím procesu vzniká vedle nevyhnutelného oxidu uhličitého, také škodlivé oxidy dusíku a oxid uhelnatý.

Oxidy dusíku se podílejí na vzniku kyselých dešťů a přízemního ozónu. Díky neustále se vyvíjející se technice, je však možné emise postupně snižovat, a zabránit tak zhoršování ozónového efektu.

Při principu Heatpipe cirkuluje v měděné trubce teplonosné médium, které se během slunečního záření odpařuje, a odevzdává teplo výměníkem na solární médium.

S tímto principem se můžete setkat u produktu Vitosol 300-T, který díky suchému napojení trubic Heatpipe ve sběrači a integrovanému omezení teploty, zabezpečuje mimořádně vysokou provozní bezpečnost.

Topný kotel je nástěnné zařízení, který je určen pouze pro topný provoz. Topné kotle se mohou posléze kombinovat se zásobníkovým ohřívačem pro ohřev vody.

Ekvitermní regulace teploty v místnosti spočívá v nastavení teploty topné vody, která vychází z venkovní teploty tak, aby byla přizpůsobena aktuální potřebě tepla. Při nižší venkovní teplotě je dodávána topná vody vyšší teploty, aby tak došlo k rovnováze mezi dodaným teplem a tepelnými ztrátami místnosti. Díky tomu zůstává teplota v místnosti konstantní.

Vztah mezi venkovní teplotou a teplotou topné vody lze stanovit soustavou tzv. ekvitermních (topných) křivek. Ta funguje na principu, který byl zmíněn výše – čím nižší je venkovní teplota, tím vyšší je teplota kotlové vody nebo topné vody.

Hybridní přístroj pracuje s větším počtem zdrojů energie. Mezi takové systémy patří například bivalentní soustavy tepelných čerpadel. To se týká topných systémů s elektricky poháněným tepelným čerpadlem v kombinaci s alespoň jedním fosilním zdroje tepla a jednou nadřazenou regulací.

 

Velká část provozu tepelného čerpadla je z velké části zajištěna teplem z okolního vzduchu. Venkovní jednotka odebírá teplo z okolního vzduchu, a kompresor stlačuje páru, která se tímto procesem ohřívá. Takto ohřátý plyn odevzdává teplo v kondenzátoru do topné vody, která může mít teplotu až 55 °C.

Plynový kondenzační kotel se zapíná v momentu, kdy je to z hlediska přednastaveného režimu výhodné. Mezi tyto situace patří například nižší provozní náklady, nebo

pokud je vyžadován vyšší komfort teplé vody.

Ať už kondenzační nástěnné, nebo kompaktní kotle od společnosti Viessmann jsou vybaveny výměníkem tepla Inox-Radial z ušlechtilé oceli. Tato technika garantuje vysokou účinnost (až 98 %), vyznačuje se dlouhou životností, a bezpečným a efektivním provozem.

Výměník tepla Inox-Radial vychlazuje spaliny před odvodem do komína, díky čemuž kondenzuje vodní pára, která je v nich obsažená, a uvolněné teplo se přenáší do topného systému. Tímto způsobem se využívá více energie z topných zařízení, což napomáhá k ochraně životního prostředí díky výrazně nižším emisím CO2.

Výkonové číslo COP (COP = Coefficient of Performance) vyjadřuje poměr odevzdaného tepelného výkonu vzhledem k příkonu. Výkonové číslo pomáhá uživatelům porovnat efektivitu jednotlivých tepelných čerpadel. Je však nutné podotknout, že COP platí pouze v určitém bodě provozu za určených teplotních podmínek.

Pro plánování zařízení se musí sledovat jeho provoz po celý rok, jelikož je nutné určit poměr mezi množstvím tepla využitého tepelným čerpadlem k elektrické práci a odevzdaným tepelným výkonem. Zde se zohledňuje množství využité elektřiny. Výsledek se označuje jako roční pracovní číslo.

Příklad: SPF 4,5 znamená, že tepelné čerpadlo spotřebovalo v ročním průměru jednu kilowatthodinu elektrické energie pro to, aby vyrobilo 4,5 kilowatthodin tepla.

Kombinované zařízení označuje nástěnný aparát, který slouží nejen k vytápění místností, ale také k ohřevu vody, které probíhá v průtokovém ohřívači.

Regulace spalování Lambda Pro Contro, kterou nabízí nástěnný plynový kondenzační kotel Vitodens, zaručuje stabilní a ekologické spalování nehledě na různou kvalitu plynu, konstantní vysokou účinnost a velkou spolehlivost provozu.

Regulace spalování Lambda Pro Control rovnou rozezná použitý druh plynu. Při uvedení do provozu tak není nutná žádná manuální práce k nastavení a kalibraci. Kromě toho Lambda Pro Control plynule reguluje směs plynu a vzduchu, aby zajistila efektivní spalování s trvale nízkou úrovní škodlivin i v případě nestálé kvality plynu. Naměřené údaje k tomu dodává ionizační elektroda neporušené přímo z plamene.

Kromě toho, že tepelná čerpadla zajišťují teplo a ohřev vody, mohou se využít také ke chlazení domovů. Zatímco v zimě se spodní voda využívá k dodání energie při vytápění, v létě lze použít k přirozenému chlazení.

Při funkci „natural cooling“ se zapne při regulaci tepelného čerpadla pouze primární čerpadlo a čerpadlo topného okruhu. Tak může relativně teplá voda z podlahového topení ve výměníku tepla odevzdat teplo do solanky primárního okruhu. Vedlejším místnostem se takto odebere teplo. „Natural cooling“ patří mezi energeticky úsporná a levná řešení při chlazení budovy.

Normovaný stupeň využití se používá pro porovnání různých tepelných zdrojů z hlediska úspory energie. Je měřítkem hospodárnosti vytápěcího kotle a uvádí míru jakou se dodaná energie po celý rok přeměňuje na využitelné vytápěcí teplo.

Míra normovaného stupně využití je ovlivněna především velikostí tepelných ztrát spalinami v souvislosti se ztrátami povrchu při celoroční provozu.

Tyto tepelné ztráty vznikají opuštěním tepla přes povrch kotle do okolí, a tím pádem nejsou znovu použitelné při vytápění. Vznikají při běhu hořáku jako ztráty sáláním nebo během klidového stavu hořáku jako pohotovostní ztráty. To platí nejen pro zimní a přechodné měsíce, ale také pro letní období, kdy se kotel využívá pouze k výhřevu vody.

Tepelné ztráty povrchem bývají vyšší především u starších kotlů. Výše tepelných ztrát povrchem je tak rozhodujícím faktorem pro hospodárnost kotle.

U provozu závislého na vzduchu v místnosti je potřebný vzduch pro tepelné zařízení odebírán v místnosti, ve které se nachází. V tomto případu se předpokládá, že je v místnosti zajištěn dostatečný tok čerstvého vzduchu. To je možné řešit různými způsoby.

Přístup vzduch může být zajištěn přes větrací zařízení nebo venkovní spáry. Pokud se jedná o obytný prostor, je zde možnost decentralizovaného větracího zařízení, které propojuje více místností skrze vnitřní stěnovou clonu. To zajišťuje odvod vzduchu i dostatečné větrání.

Při provozu nezávislého na vzduchu v místnosti je potřevný vzduch přiveden přes přívodové vzduchové potrubí. Nabízí se zde tři hlavní řešení, a to:

  • Přívod vzduchu pomocí svislého přívodového vedení ze střechy
  • Přívod vzduchu skrz vnější stěnu
  • Přívod vzduchu pomocí komínu LAS

Výhodou tohoto provozu jsou především plynová závěsná zařízení, které představují flexibilnější možnosti umístění než u provozu závislého na vzduchu v místnosti. Ty mohou být umístěny skutečně kdekoliv, například ve skříních nebo podkroví.

Nezávislost na vzduchu v místnosti pomáhá redukovat ztráty, neboť ohřátý vzduch v místnosti není používán pro spalování. Tak mohou být zařízení nezávislá na vzduchu v místnosti umístěna uvnitř tepelné izolace budovy.

Základem tohoto řešení je bivalentní zásobník teplé vody. Při dostatečném působení slunečního záření se ohřeje solární médium, které je v solárním systému, přes spodní výměník tepla vodu v zásobníkovém ohřívači.

V případě poklesu teploty, která se snižuje při odběru vody při koupání či sprchování, se zapne v případě potřeby kotel, který zajistí dodatečný ohřev vody přes druhý okruh.

Solární médium ohřáté ve slunečních kolektorech se nemusí použít pouze k ohřevu vody, ale dá se také využít pro dodatečný ohřev vody při vytápění.

K tomu využívá topný okruh přes výměník tepla vodu v solárním zásobníku, kterou plynule ohřívají sluneční kolektory. Regulace kontroluje, zda lze dosáhnout požadované prostorové teploty. Je-li teplota nižší než zákazníkova požadovaná hodnota, zapne se dodatečně kotel.

Solární kolektor vytváří teplo ze slunečního světla, i když toto teplo není potřeba. K takovým situacím dochází především v létě. Pokud už není možné odebírat teplo přes zásobníkový ohřívač vody nebo akumulační zásobník topné vody, protože ten je již zcela nabitý, vypne se oběhové čerpadlo a solární zařízení jde do stagnace.

ThermProtect je inteligentní absorpční vrstva, která zabraňuje přehřátí kolektorů, a zajišťuje jejich vypnutí při dosazení požadované teploty. Navíc zařízení s vypnutím teploty ThermProtect spolehlivě zabraňují tvorbě páry.

Nenašli jste, co jste hledali? Napište nám!

Neváhejte nás kontaktovat, naši odborníci Vám rádi poradí a pomohou vybrat to správné řešení